Trápí vaše dítě úzkosti, časté změny nálad nebo ztráta zájmu o věci, které ho dřív bavily? Eko arteterapie pro děti a dospívající nabízí jinou cestu než klasická terapie v terapeutovně — terapeutickou práci přímo v přírodě, kde smyslový kontakt s prostředím přirozeně uvolňuje přetíženou nervovou soustavu a otevírá prostor pro vyjádření toho, co je slovy obtížné sdělit. Pracuji s dětmi od 12 let individuálně i ve skupinách.
Zkrácené informace (zkráceno pomocí AI):
Proč dětem funguje zrovna eko arteterapie?
Představte si terapii, kde místo pohovky sedíte v trávě, v rukou držíte přírodní materiály a vyjadřujete to, co slovy říci neumíte. Přesně o tom je eko arteterapie – a výzkumy ukazují, že její účinky jsou překvapivě silné.
Co přináší?
Studie potvrzují významné snížení úzkostných symptomů, zlepšení nálady a posílení sebevědomí. Kreativní činnost stimuluje produkci dopaminu, kontakt s přírodou zklidňuje nervovou soustavu a společně vytvářejí bezpečný prostor pro zpracování i těch nejnáročnějších emocí.
Proč je tak cenná pro dospívající?
Teenageři často nedokážou – nebo prostě nechtějí – mluvit o tom, co prožívají. Eko arteterapie jim nabízí nonverbální cestu: vyjádřit traumatické zážitky, strach nebo smutek skrze tvorbu, bez nutnosti hledat ta správná slova. Zároveň rozvíjí konkrétní nástroje pro zvládání každodenního stresu.
Kdy je vhodná?
Při úzkostech, depresích, problémech se sebehodnotou, sociální izolaci nebo po náročných životních situacích – rozvodu rodičů, šikaně, ztrátě blízkého. Stále častěji se využívá také při klimatické úzkosti, která u mladých lidí výrazně narůstá.
Co za tím stojí?
Náš mozek se evolučně vyvinul pro život v přírodě. Moderní civilizace nás od ní postupně odpojila – a to má reálné neurobiologické důsledky. Eko arteterapie toto propojení vědomě obnovuje, a právě v tom spočívá její síla.
Duševní zdraví dětí a dospívajících
Výzkumy (např. NUDZ) i klinická pozorování přináší smutné zprávy o tom, že se dětské duševní zdraví zhoršuje. Pro dospívající jsou například největší hrozbou poruchy příjmu potravy, úzkostně-depresivní porucha, sociální fóbie, sebepoškozování, závislosti na sociálních sítích a deprese**. Z hlediska projevů můžeme u dětí a dospívajících sledovat například časté změny nálad, uzavírání se do sebe, obavy a úzkosti, potíže ve škole, nezájem o dříve provozované aktivity, koníčky, kamarády, nechuť k jídlu, potíže se spánkem. Poměrně velké množství dětí řeší také otázku identity (sexuální, genderové či například jazykově-kulturní).
Pochopitelně (a naštěstí!) ne všechny děti a dospívající jsou takto ohroženi. Krize dopadá na ty nejkřehčí, kterým z nějakého důvodu chybí větší či trvalejší odolnost. Podle výzkumů zaměřujících se konkrétně na dopady negativního obsahu na sítích na wellbeing dospívajících je ohroženo zhruba 10-15 % z nich.
Příčin této situace je mnoho a většinou se kombinují. Patří sem genetické dispozice (k zvýšené citlivosti, křehkosti, emoční nestabilitě), rodinné a školní prostředí, traumatické události, uvádí se i změna výchovných postupů (větší protektivita dětí, nejasně vymezené hranice mezi rodiči a dětmi), obecně také větší zpohodlnělost populace a snižování odolnosti. Příčinou jsou také globální krize a nejistoty, které na děti dopadají (pandemie, války, klimatická změna, ekonomická nejistota). Mnoha dětem, dospívajícím i dospělým chybí smysl života, naplnění, které by tomu všemu tady dávalo vyšší význam a přesah.
Proč příroda pomáhá duševnímu zdraví dětí
Před více než dvaceti lety napsal Richard Louv v eko psychologických kruzích dnes již téměř legendární knihu Poslední dítě v lesích, ve které poprvé použil pojem “nature deficit disorder”, porucha z nedostatku přírody. Louv a mnoho dalších autorů popisuje negativní důsledky, které způsobuje čím dál menší přístup dnešních dětí k přírodě a volné hře v ní, stejně jako k přírodním materiálům, přirozeným potravinám a přímým smyslovým zážitkům. Louv tento fenomén popsal ještě před největším technologickým rozmachem posledních dvou dekád, kdy realitou dětí jsou neustále dostupné online sítě, hry, interaktivita obrazovek a další umělé vymoženosti. Situace jím popisovaná se objektivně tedy u většiny dětí ještě zhoršila.
“Porucha z nedostatku přírody popisuje cenu, již člověk platí za odcizení se přírodě, v níž je mimo jiné zahrnuto: slábnoucí užívání smyslů, potíže s pozorností a vyšší výskyt tělesných a emočních nemocí. Poruchu lze najít u jednotlivců, rodin i komunit. Nedostatek přírody může změnit dokonce i chování lidí ve městech, a to může v konečném důsledku mít vliv na podobu měst, protože dlouhodobé studie ukazují souvislost mezi absencí či nedostupností parků a otevřeného prostoru a vysokou mírou kriminality, deprese a dalších městských neduhů” (Louv, s. 50).
Znovu zpřístupnit pestrou a zdravou přírodu dětem a dospívajícím, včetně dostupné městské přírody v podobě parků, divokých zákoutí a školních zahrad, je podle mnoha výzkumníků a autorů jedním z důležitých preventivních “opatření” psychosomatické rovnováhy u zdravých dětí (dospívajících i dospělých).
Louv v úvodu knihy postuluje krásně to, co příroda dětem v terapii může přinést: “Ať už na sebe příroda bere jakoukoliv podobu, nabízí každému dítěti starší, větší svět oddělený od rodičů. Příroda nás na rozdíl od televize neokrádá o čas, umocňuje ho. Příroda nabízí uzdravení dítěti, které žije v destruktivní rodině nebo čtvrti. Slouží jako čistý štít, na nějž si dítě kreslí a reinterpretuje kulturní fantazie. Příroda u dítěte inspiruje kreativitu, protože vyžaduje představy a plné využití smyslů”. (s. 23)
Smyslové připojování
Klíčovým “nástrojem” jakékoliv ekoterapie je znovupřipojování k přírodě skrze smysly. To je u dětí ještě přirozenější způsob, než u dospělých. Podle Robin Moore ze Severokarolinské státní univerzity “děti žijí skrze své smysly. Smyslové zkušenosti spojují vnější svět dítěte s vnitřním, skrytým, citovým světem”*.
Obnova pozornosti (ART)
Rachel a Stephen Kaplanovi*** rozvinuli teorii obnovy pozornosti (Attention Restoration Theory – ART). Ve své teorii využili více než dvě dekády výzkumných poznatků a došli k závěru, že příroda má mnoho pozitivních vlivů na obnovení pozornosti. Kaplanovi rozlišili dva typy pozornosti: záměrná pozornost a fascinace neboli bezděčná pozornost. Ve škole, ale i v běžném životě zaměřeném na výkon a na řešení využíváme především záměrnou pozornost. Ta se ale časem unavuje. To se projevuje impulzivním chováním, nepokojem, podrážděností a neschopností se soustředit. Pobyt v přírodním prostředí nebo i pouhé pozorování přírodních scenérií pomáhá lidem zotavit se z únavy řízené pozornosti. Přírodní prostředí vyvolává stav tzv. soft fascination (jemného okouzlení), který umožňuje mysli odpočinout a reflektovat, čímž podporuje pozdější výkon při úkolech. Faktor fascinace spojený s přírodou je restorativní a pomáhá lidem zbavit se únavy záměrné pozornosti.
Projekce v přírodě
Terapeutická práce s dětmi i dospívajícími často využívá projektivní techniky – malování, loutky nebo hračky. Díky přenesení významu na vnější předmět mohou děti lépe a bezpečněji sdílet, co prožívají. Projekce do krajiny a přírodnin, které se v eko arteterapii využívají, je na rozdíl od umělých předmětů osobitá, přináší naprosto konkrétní představy a obsahy, se kterými se dítě může identifikovat, interpretovat je a pak je nově integrovat.
Co přináší pobyt v přírodě
Snížení stresu a kortizolu
V Japonsku, ale i v Evropě a USA se výzkumy již dlouhé roky pečlivě věnují zkoumání dopadů pobytu v přírodě, nebo i pohledu na přírodní scenérii (včetně fotografie či filmu). Výzkumy již mnohokrát prokázaly, že pobyt v přírodě výrazně snižuje aktivitu nervové soustavy spojovanou se stresem. Studie ukazují schopnost přírodního prostředí snižovat krevní tlak, hladinu stresových hormonů (zejména kortizolu) a celkové vzrušení nervové soustavy již po 20 minutách.
Vliv na nervovou soustavu
Japonské studie zaměřené na „nature therapy“ dokumentují významné změny v aktivitě centrální nervové soustavy, autonomní nervové soustavy, endokrinním systému a imunitním systému při kontaktu s přírodou. Tyto výzkumy probíhají aktivně od roku 1990 a poskytují solidní vědecký základ pro terapeutické využití přírody.
Posílení imunity
Výzkumy dokumentují, že pobyt v přírodě může zlepšit oslabenou imunitní funkci a mít preventivní účinek proti nemocem. Zároveň mnoho výzkumů, pozorování i přímých zkušeností dokumentuje, že pohled z okna do přírody pomáhá rychlejší pooperační rekonvalescenci a snižuje potřebu tlumících léků.
Moje zkušenosti s dětmi a dospívajícími
Při eko erts terapeutickém provádění dětí i dospívajících mně vždy znovu ohromí, jak moc je smyslové napojení v přírodě branou k uvolnění stresované a zatížené nervové soustavy. Děti ožívají, radují se z maličkostí, znovuobjevují zvědavost a úžas, dovolují si důvěřovat světu a zároveň vnímají krásu, vzájemnou propojenost, respekt. Z této zkušenosti čerpají, pomáhá být protiváhou náročným vztahům a prostředím, ve kterých dětem není dobře. A díky tomu se může jejich vnitřní systém začít obnovovat a hojit. Příroda je nesmírně restorativní. Tvoření nebaví každého, ale najít přírodninu nebo přírodní prvek (strom, kámen, mech, keř, potok), které děti osloví a ke které rychle vznikne vztah, to oslovuje většinu dětí. A s tím se pak dá krásně pracovat dál.
💚
“Propojení s místem mě hodně uklidnilo. Cítil jsem se poprvé v životě opravdu respektovaný. Příroda je tu tak krásná, ani nevím, proč jezdíme pořád do zahraničí…”. Petr, 15 let
“Bavilo mě zkoušet různé smysly. Cítil jsem se dobře.” Jindra, 14 let
“Lukášovi se s vámi dobře pracovalo. Říkal, že je vidět, že jste s lesem už dlouho”. maminka 13 letého klienta
💚
Mám zkušenosti také s dětmi ukrajinských uprchlíků. U těchto dětí bylo dobře vidět, jak jim pravidelné návštěvy parků a tvoření na místě pomáhaly zpracovávat náročné emoce a hledat vztah k nové zemi.
Více o mně na https://kristynatiterova.cz/o-mne/.
Literatura:
* Richard Louv: Poslední dítě v lesích, Malvern, 2024
**Michal Hrdlička, Agáta Pilátová, David Kolouch, Děti v ohrožení, Praha: Vyšehrad,2024
***Kaplan, R., & Kaplan, S. The Experience of Nature: A Psychological Perspective. Cambridge University Press, 1989.
Momentálně mám v eko arteterapii kapacitu pro několik dětí (12+) a dospívajících v Praze. Níže se můžete objednat na krátkou konzultaci zdarma.
Více o individuální eko artetrapii na https://kristynatiterova.cz/eko_arteterapie_praha/.
Ceník služeb na https://kristynatiterova.cz/cenik-sluzeb/.